Tenkrát na Proseči

Roku 1970 slavila Tělovýchovná jednota Sokol v Proseči pod Ještědem 50. jubileum svého založení. Součástí velkých oslav byla i přehlídková akademie pro veřejnost. Při této příležitosti místní učitelé Máša a Jaromír Stejskalovi nacvičili se skupinkou osmi žen z okolí malé pásmo lidových písní z Podještědí. Máša Stejskalová vybrala čtyři písně ze sbírky prof. Pavla Krejčího, které též slýchala od své maminky.
Vystoupení doprovázel Jaromír Stejskal hrou na klavír. Ještědský kroj se v té době nenosil, proto si některé ženy musely krojové součásti půjčovat po příbuzných, sousedech a známých, kteří je měli poukládány různě po komorách a půdách.
A tehdy se zrodily Horačky...
První vystoupení Horaček se setkalo s nadšeným ohlasem, následovaly další reprízy a brzy Horačky hostovaly při mnoha kulturních událostech v blízkém i vzdáleném okolí.
Po letech repertoár písní zaznamenal změnu (jejich texty zapsal ve spisovném jazyce na začátku 20. století řídící učitel Václav Havel) - nadšené členky se pustily do usilovného přepisování slov nazpět do podještědského nářečí. A ani hudební složka nezůstala pozadu. A aby toho ještě nebylo málo, přibyla i taneční sekce souboru a s ní spousta replik krojů a rekvizit.

historie historie2 historie3